Јарослав Душек: Банке нису у питању наш новац, већ наша душа

3 КСНУМКС. КСНУМКС. КСНУМКС
6. међународна конференција егзополитике, историје и духовности

Naše společnost má výhodu, nemusíme improvizovat, na všechno máme pokyny, vyhlášky, zákony a jejich následné novely. A to, i když se ukáže, že nám život spíše komplikují, nepochybujeme, neptáme se, vykonáváme. Náš host Jaroslav Dušek by řekl, že přestáváme být bdělí.

Jak přimět sám sebe, abychom nepřijímali bezmyšlenkovitě vše, co nám náš systém nabízí jen proto, že to tak dělají ostatní a už hodně dlouho?

Мартина: Jaroslave, z tvého úhlu pohledu, měníme se?

Já hraju 10 let Čtyři dohody, takže si pamatuji, jak lidi reagovali před 10, 8, 6 lety a je evidentní, že nějaký posun ve vědomí nastává. I Ruis píše ve své knížce Pátá dohoda, že tu pátou dohodu vykládal dlouho, ale nikdo ji nerozuměl, a pak se něco stalo a lidi tomu začali rozumět.

Myslím, že je to takové cyklické rozvíjení bytosti. Stejné je těmi civilizacemi. Vzniknou, rozvinou se, pak mají období velkého rozkvětu a pak se jakoby vhroutí do sebe sama. Číňani tomu říkají: převaha velkého. Trám už je tak tlustý, že se prolomí vlastní vahou, sám sebe už neudrží.

Proč nám v mysli straší něco tak bezbřeze naivního, jako je ekonomický růst?

Zdá se, že civilizace se dostávají do tohoto stádia právě tou nebdělostí, tím, že nepěstují harmonii. Že místo toho se soustředíme na růst a zisk. To je zajímavé, proč je pořád mantra ekonomický růst, místo mantry harmonie, vyváženosti.
Jak je to možné, že tak dlouho v mysli straší něco tak bezbřeze naivního, jako je ekonomický růst? Jak by mohl probíhat ve všech zemích?

Je to hypnóza a legrační na tom je, že se hypnotizujeme sami sebe navzájem. Je to fantasticky vymyšlené.

Мартина: A máme šanci se z toho dostat?

No jasně šanci máme. Nikdy není pozdě. Není ani brzy. Vždycky je jen teď. Ted je ta chvíle. Pojďme ty stroje na planetě zastavit na pár týdnů, zastavme tu výrobu těch nesmyslů, co nikdo nepotřebuje a pořád se vyrábí a pořád se lidem vnucují. Pojďme se měsíc procházet po planetě a povídejme si. Zkoumejme po čem toužíme, jestli je to po ekonomickém růstu.

3302449--pojdme-se-mesic-prochazet-po-planete-a-povidejme-si--1-300x225p0

Pojďme se měsíc procházet po planetě a povídejme si Foto: pixabay.com

Мартина: Krásné ale nereálné

Už se dělají takové pokusy, jako třeba den bez aut a je jedno, že nevyjede jen jedno procento automobilů. Tendence tu je.

Stejně tak je tu tendence, že lidé mnohem víc zkoumají, co si dávají do těla, co jedí. Najednou lépe a lépe lidi vidí, že jíst průmyslově vyrobené potraviny je takový protimluv, víc a víc lidí se zabývá tím, jak meditovat, víc a víc lidí cvičí.

Lidi se snaží sami sebe udržovat v dobré náladě. Právě proto, že tlak je velký a že vidíme kolem sebe lidi, kteří to nezvládají a hroutí se, podlehnou fyzickému a psychickému tlaku.

A to protože jsme tak strašně závislí na tom zajištění toho bezpečí, té infrastruktury, toho všeho. Jakmile se to trochu naruší, tak tam stojíme jako vytřeštění a nevíme, co si máme počít. To jsou ty situace, které nás logicky vedou k tomu, že se zabýváme zkoumáním schopností vlastního těla.

My jsme si tak zvykli na ty nemoci, že si neumíme představit, že by nebyly

Мартина: Připomenu tvoji teorii, že lékař člověka lekne, pak ho pošle do lekárny a tam mu dají lek. Rozumím, co tím chceš říct, ale říkám si, že by mi to asi fungovalo do prvního zánětu slepého střeva.

2978104--lekarna-chripka-nemoc-ilustracni-foto--1-950x0p0

Lékař člověka lekne, pak ho pošle do lekárny a tam mu dají lek Foto: Filip Jandourek

Já vím ale jak vznikne zánět slepého střeva? To je ten klíč. Je to o tom, že ten zánět nemusí nastat, proč by měl ve zdravém těle nastat? Kde by se jako vzal v harmonickém těle?

„Existuje takové staré indiánské rčení: Bílý muž je velice mocný, tak mocný, že dokáže i onemocnět.“

Je to zvláštní představa. My jsme si tak zvykli na ty nemoci, že si neumíme představit, že by nebyly.

Já od roku 1991, kdy jsem poprvé přešel přes žhavé uhlí, neberu léky a nejsem nemocný. To je moje zkušenost.

Kdybychom naslouchali jemným signálům našeho těla, tak bychom v momentě, kdy jsme

přetížení nebo jsme vykolejení, tak bychom reagovali. Ale my jsme vedení k tomu, abychom reagovali až v okamžiku, kdy se to tělo hroutí. Ale my můžeme reagovat o dva kroky dřív.

Мартина: Znamená to, že když ty se cítíš unavený a tvé tělo ti vysílá, že máš zvolnit, tak zrušíš večerní představení?

Ne, já si dám třeba půst. Jeden dva dny nejím.

Zázračná lidská možnost je poškozovat tělo. To tělo, které, kdybychom se tak „nesnažili“, ví přesně, co má dělat

Мартина: Myslíš si, že svět je tak komplikovaný, jak se nám jeví, nebo je tak komplikované naše vnímání světa?

Svět se nám jeví tak komplikovaný, jak ho komplikovaný vidíme. Svět je komplikovaný, jak ty chceš. Některé věci jsou tajemně propojené, ale většinou nejsou komplikované, jsou strukturované.

Podívej, teď tady sedíme my, dvě těla, tato těla jsou složena z miliard buněk a všechny tyto buňky v tuto chvíli spolupracují. Je to komplikované nebo ne? Pro koho je to komplikované? Pro naši mysl. Pro tělo ne. Je to pro buňky komplikované? Není.

Мартина: Já jsem s žádnou z nich nemluvila…

Buňkám to jde dobře. Trávicí buňky tráví, dýchací soustava dýchá, krevní oběh probíhá, hormonální systém jede. Je to strašně komplikované, určitě, ale zdá se, že tomu tělu je to srdečně jedno. Tělo prostě jede, komplikovaně, nekomplikovaně. Protože ví, co dělá.

3294742--veda-bunka-vzorce-chemie-chemicke-vzorce--1-300x200p0

Těla jsou složena z miliard buněk a všechny tyto buňky v tuto chvíli spolupracují Foto: CC0 Public domain

Je propojené na ten základní zdroj života, a s ním komunikuje. A jede. A teď my máme možnost, a to je zázračná lidská možnost, to tělo poškozovat. My mu můžeme zamezovat v jeho harmonickém působení. Můžeme nějakým způsobem to tělo vykolejit, omezit, onemocnět.

Na druhou stranu existují neuvěřitelné případy – v rámci toho našeho komplikovaného myšlení, že se lidské tělo umí vyléčit třeba z roztroušené sklerózy. Já jsem teď potkal několik lidí, kteří už byli třeba na vozíku a změnou postoje, změnou myšlení a náhledu, se vyléčili. Oni opustili tu nemoc a napsali o tom knížky.

Ve snaze vytvořit nějaký pořádek, naše komplikované myšlení tvoří paskvily, které potom znemožňují lidem normálně dýchat, chodit a radovat se

Мартина: Když mluvíme o té komplikovanosti, tak se ukazuje, že množství pravidel a vyhlášek, kterými se snažíme zajistit pořádek, spravedlnost a přehlednost, tak vede spíše k zesílení toho, před čím nás mají právní normy chránit. Vede k nejistotě, chaosu a komplikovanosti a zmatenosti.

Já uvedu konkrétní příklad. Kamarádce zemřel manžel. Podle nového občanského zákoníku zdědila se svým 2,5 letým synem manželův majetek. Soud se stal opatrovníkem. A tato maminka, když chce nakládat s majetkem po manželovi, tak musí zažádat soud a 3 měsíce čeká, jestli jí soud dovolí použít ty peníze, které patří jejímu 2,5 letému synovi.

3302450--zakony--1-950x0p0

Zákony – Foto: pixabay.com

Zdědila automobil, který byl napsaný na manžela, ale když s ním chtěla jezdit, musela složit půlku ceny auta na účet syna a nesmí s ním nakládat do jeho 18 let. A tohle se jmenuje ochrana práv dítěte.

Takže tady se někdo zbláznil, psychicky pomátl. Vdovy, které jsou v těžké psychické a materiální situaci musí žádat nějaké soudy, aby jim dovolil nakládat s penězi po svém manželovi.

Ty peníze klidně mohly být napsané na ty maminky, ale to bychom chtěli po těch lidech asi moc, aby takhle před smrtí kvůli tomu systému uvažovali. Ten systém ochromí tu maminku, která se má o to dítě starat.

Ve snaze vytvořit nějaký pořádek, naše komplikované myšlení tvoří paskvily, které potom znemožňují lidem normálně dýchat, normálně chodit a radovat se ze života. Každý podnikatel by měl znát stovky předpisů, které se neustále mění.

Мартина: Jaroslave, ty říkáš, že bankám nejde o naše peníze. O co tedy?

To říká ekonom Andreas Klaus. Podle něj nejde bankám o naše úspory, ale o naši duši. Odevzdáváš jim tu svoji moc. Uvěříš tomu, že když si půjčíš peníze, tak budeš mít tu věc.

Jedna banka měla reklamní kampaň, kde půjčku poskytoval čert nebo ďábel. A to je přesně ono. Protože, co ti nabídne čert nebo ďábel v pohádce? On ti nabídne všechno hned. Jenom tu duši za to dáš – až po smrti. Tak si řekneš, po smrti mi to nevadí a krví to podepíšeš. A od té chvíle nemyslíš na nic jiného, víš, žes tu duši dala už teď, nemůžeš ji dát až potom.

Reklamní slogany na banky by měli být postižitelné

Slyšel jsem reklamu, že si můžete koupit to, na co nemáte. A o tom je ta hra. Myslím, že by to mělo být postižitelné. Kdyby tady někdo chtěl tvořit nějaký svět bez deprese, tak by musel tohleto rozmetat.

Мартина: Ale když jsi podnikatel, živnostník, musíš mít účet v bance a přijmout ty podmínky.

3302883--profit-zisk--1-0x768p0

Požadovat úrok – jak je psáno v posvátných knihách – je lichva – Foto: pixabay.com

Není to nápadné? Musíš mít účet v bance, kdo to vymyslel? Asi je to kvůli pořádku:).

Andreas Clauss mluví o tom, že banka, když vyhlásí bankrot, má právo na okamžité splacení úvěru. A když nemáš ty peníze, tak ti zabaví majetek. O tom se při prodeji hypotéky či úvěru samozřejmě mlčí.

Мартина: Co s tím můžeme dělat? Zní to jako politické rozhodnutí.

Můžeš udělat to, že prostě provozuješ činnost, na kterou máš, a nebo si půjčíš od kamarádů. Nebo půjdeš do etické banky. Třeba v Německu jsou. Nepůjčují na úroky. Protože požadovat úrok – jak je psáno v posvátných knihách – je lichva.

Мартина: Existuje u nás taková etická banka?

Myslím, že Karel Janeček má takovou etickou banku, kde půjčuje na vybrané projety, které jsou potřebné, asi za 0,9 %.

To je ten oblíbený argument. Je to argument založený na strachu. Já myslím, že by se tolik nestalo. Že by nám prospělo, kdyby existovaly takové malé samosprávy.

Vždyť kolik ministrů je obžalovaných? S kolika probíhá řízení za podezřelé transakce? Ty lidi dostali krátkodobou moc a snaží se ji využít. Možná je tam pár lidí, kteří se snaží něco dělat, ale jde o to, jestli v tom zmateným systému, kde se neustále vytváří nové vyhlášky, něco zmohou.

Stačí se podívat na ten nový občansky zákoník, každý advokát ti řekne, že je to nepovedené a už se čeká na novelu. Od revoluce se dělá zdravotní a školská reforma. Ti politici nejsou schopni to udělat.

3240797--obcansky-zakonik--1-950x0p0

Každý advokát řekne, že občanský zákonník je nepovedený a už se čeká na novelu – Foto: Tomáš Adamec

Vždyť z jedněch voleb vzejde jak parlament, tak vláda. Zákonodárný sbor a výkonná moc. Jestliže z jedněch voleb vyjde stejná parta, která má tu moc tohle dělat, tedy vytvářet si zákony, aby mohla vládnout tak, jak potřebuje, tak to není nějak v pořádku. Pak ten systém má někde problém.

Zvýšení spotřební daně za pohonné hmoty ilustruje, jak jsou mocní mimo. Zdravý rozum by asi předem tušil, že dojde místo zisku k propadu

Мартина: Ty se tomu směješ, ale jsi součástí toho systému. Jak to zvládáš? Cítíš se vydělený?

Ne, já si myslím, že oni jsou mimo. Já si myslím, že když někdo prohlásí, že do státního rozpočtu získá více peněz tím, že zdraží plomby – vynásobí počet lidí tou přirážkou, tak si myslím, že je naivní a legrační a že je mimo.

Myslím, že nejlepší opatření bylo zvýšení spotřební daně za pohonné hmoty, ze kterého se spočítalo, kolik jako získáme do rozpočtu. Akorát ty řidiči těch kamionu pak projížděli naší zemí a brali tu naftu za hranicemi, takže tady byl z těch příjmů ohromný propad.

Což by zdravý rozum asi předem tušil. Ale matematicky omezený mozek, který umí jen počítat cifry na počítadle a násobit nějaká čísla, tak je pak překvapený. Myslím, že je ten život pestřejší a barevnější.

Můžeme ovlivnit úplně všechno, jen se musíme dívat dovnitř

Мартина: Psycholog Cyril Höschl řekl, že do jeho ordinace mnohem více přicházejí lidé, kteří mají obrovskou zodpovědnost, ale jen malou možnost ty skutečnosti ovlivnit. Je to tak? Nebo je to jen náš pocit?

Je to pořád o tom samém. Když se soustředíme na ten vnější svět jako na ten jediný existující, tak nabudeme dojmu, že nemůžeme nic změnit. V momentě, kdy se otočíme jedním okem dovnitř a díváme se do vnitřního světa, uvědomíme si, že ovlivňujeme úplně všechno.

Svým vnímáním, svojí interpretací. Způsobem, kterým do toho prostoru vstupujeme. Zda do něj vstupujeme s nějakou nabídkou nebo jen poptávkou.

Staré paradigma říká: Co z toho prostoru budu umět vytěžit, kde vydělám peníze? A to nové říká, s jakou nabídkou přicházím, co nabízím jako dar? Jestliže jsme unikátní bytosti, pak patrně máme unikátní dar. Pak je naším úkolem tento dar rozvinout a tomu prostoru ho poskytnout.

Мартина: Jak zjistím, co je můj dar? Třeba se teď mnoho posluchačů cítí vyždímaných. Mají pocit, že všechno už odevzdali rodině, systému.

Svůj dar poznáš podle toho, že to je to, co opravdu miluješ.

Aramejsky milujte své nepřátele, znamená: vidíte- li, že někdo vypadne ze společného rytmu, tak s ním sjednoťte svůj krok a společným pohybem ho uvádějte zpátky. Toto čiňte tajně, protože jedině takové konání je láskou.

Мартина: Často dnes slýcháme, že problémem společnosti je, že nemáme víru. Je možné naučit se mít víru? Nebo je to dar?

Já nevím, ono se to vždycky zvrtne k nějakým náboženským systémům, a to je krok stranou do nějaké manipulace, do ovládání. Nemyslím si, že víra je víra v nějaké učení, nějaké věty v nějaké postuláty.

Já si myslím, že to, co rozvíjíme je právě komunikace toho vnitřního prostoru s tím vnějším. Nemyslím si, že se máme soustředit na to, co je nad námi, když zapomeneme se soustředit na to, co je uvnitř.

Jakmile odpoutáme svoji pozornost byť k tomu nejvyššímu a zapomeneme, že my jsme toho součástí, tak jsme svedeni do nějaké manipulace, do nějaké závislosti.

Protože víra se týká nějakých vět nějakých učení, tak skoro vždycky je zajímavý, že ty překlady těch původních textů se dělají pouze jako interpretace toho původního textu. Ty staré jazyky byly mnohoznačné.

3302897--bible--1-300x419p0

Bible Foto: pixabay.com

Vyjadřovali se úplně jiným způsobem, než se vyjadřujeme dnes. Vlastně původně ty staré posvátné texty byly spíš určeny k vnitřní meditaci k rozjímání nad tou knihou. Ne, že se to někdo naučil zpaměti a pak to opakoval. Ale spíš pěstoval vědomí sebe sama. Harmonizoval sebe sama v kontaktu s tím kódem, který byl uložen do těch vrstevnatých textů.

Kdy aramejsky, hebrejsky ta slova původně mají mnoho významů. Spojení těch slov mají vrstevnatá sdělení, jdou od osobní úrovně až do galaktického rozměru. To slovo znamená třeba duch, ale taky dech nebo ovzduší. Znamená atmosféru i duši.

To jsou úplně jiné jazykové systémy. Ty překlady jsou kolikrát v protimluvu k tomu původnímu textu. O tom nádherně píše Neil Douglas-Klotz, česky vyšlo Aramejsky otčenáš, Skryté evangelium, Mediatce o genezi.

A tam on popisuje, jak došlo k uchýlení od původního textu. Jak došlo k zmateným interpretacím, které nesouvisí s tím původním textem. Takže pakliže bychom hovořili o víře v tomto smyslu, museli bychom studovat ty původní jazyky, abychom mohli o něco opřít svou víru.

есхоп

Слични чланци