Месец: Разбијање Разоткривача митова или лажне фотографије из НАСА-ине радионице
35 КСНУМКС. КСНУМКС. КСНУМКСBylo přistání na Měsíci americkými astronauty zinscenováno? Zfalšovala NASA záznamy o misi Apollo? Udělal Neil Armstrong fotky svých prvních krůčků na Měsíci a nebo ve studiu? Tyto a další otázky byly adresovány hlavním protagonistům reality show Bořiči mýtů ve speciálním 104. dílu, který se vysílal v roce 2008. Během celé show se protagonisté pokoušeli zkoumat sporné fotografie z přistání na Měsíci.
Zastánci teorie, že mise Apollo byla zmanipulována, u výše uvedené fotografie poznamenávají, že musel být použit ještě jeden zdroj světla. Astronaut je totiž ve stínu přistávacího modulu (LM) a přesto je jasně vidět. Pokud by fotografie byla skutečně pořízena na Měsíci, pak jediným zdrojem světla by bylo Slunce.
Zastánci teorie, že mise Apollo byla skutečné, argumentují, že dodatečné světlo je způsobené odrazem slunečního světla od povrchu Měsíce.
Aby tento spor mohl být rozsouzen, rozhodli se protagonisté seriálu Bořiči mýtů nasimulovat ve studiu podobné podmínky jako na povrchu Měsíce. Použili jediný zdroj světla, jako povrch použili materiál s 8 % odrazivostí světla, vytvořili si vlastní model lunárního modulu a stvořili si postavičku astronauta, kterého mylně pojmenovali Armstrong. Ve skutečnosti by měl být na fotografii Aldrin, neboť Armstrong měl stát za fotoaparátem.
Závěr Bořičů mýtů byl ten, že světlo bylo dostatečné na to, aby se odrazilo od povrchu Měsíce a tedy, aby osvítilo samotného astronauta.
Když se ale stejný experiment pokusili zopakovat ve filmovém studiu dva ruští filmaři (Yuri Elkhov a Leonid Konovalov), byl výsledek naprosto jiný. Jejich experiment ukázal, že model astronauta je ve stínu velmi tmavý, což se rozhodně neshodovalo s tím, co vidíme na fotografii od NASA. Navíc došli k závěru, že Bořiči mýtů se museli uchýlit k podvodu. Na níže uvedeném videu je v čase 03:25 jasně vidět rozdíl mezi nasvícením astronauta v podání NASA a Bořičů mýtů. Model astronauta je mnohem tmavší. Astronaut na fotce NASA jasně září.
Ruští filmaři se rozhodli zopakovat experiment Bořičů mýtů v podání Jamieho Hynemana a Adama Savage, a tak potvrdit a nebo vyvrátit autenticitu sporného obrázku.
V první fázi se rozhodli vybrat vhodný materiál, který by simuloval materiál na povrchu Měsíce.
Měřením ověřili, že 18 % odrazivosti (albedo) má říční písek, 3 % zemina ze zahrady, 4 % černý papír a 7 % rašelina. Samotný Měsíc má oblasti, kde se albedo pohybuje kolem 12 % až 13 %. Jsou zda také tmavé oblasti, označované jako Мери.
Podle záznamů z mise Apollo 11, astronauti přistáli v Moři klidu, kde se albedo pohybovalo kolem 7 % až 8 %.
Půda ve vědru na fotografii odpovídá koeficientu odrazivosti (albedo) lunárního regolitu (povrchu). Navíc použitá zemina je 2x tmavší než-li běžná stupnice šedi.
Na model povrchu je rozsypána náhražka za měsíční regolit.
Stěny studia byly pokryty černým sametem.
Je tu ještě stále několik zdrojů světla včetně stropních svítidel.
A zářivky na stropě.
Zmenšený model lunárního modulu (LM) byl nastaven do stejné pozice. Stropní světla nejsou stále vypnuta.
Nyní jsou všechna stropní světla vypnuta. Zůstává jediný zdroj světla simulující Slunce. Na následující fotografii můžete vidět, jak LM vypadá při takovém nasvícení.
Obrázek může být uměle přisvícen. Udělali to, ale snažili se zachovat texturu regolitu:
Podle informací, které NASA poskytla, byla fotografie pořízena na 70 milimetrový reversní(?) barevný film značky Kodak (ISO 160) za pomocí fotoaparátu Hasselblad. Pro experiment byl použit prakticky stejný fotoaparát od stejného výrobce. Jako film byl použit Kodak ISO 100.
Aby se zabránilo tomu, že samotný fotograf a nebo jeho oblečení poslouží jako odrazová plocha pro světlo, oblékl se celý do černého. (Povrch jeho oblečení měl odrazivost od 3 % do 4 %.) Stále ale zůstává otázka, jak mohl být tento obrázek pořízen?
Tady je výsledek:
Výsledek byl důkladně prozkoumán.
Boty modelu astronauta jsou téměř kompletně ve tmě. Není zde žádné světlo, které by tuto oblast osvítilo. Horní část helmy je též ve tmě. Není zde totiž žádný zdroj světla shora. Vidíme odražené světlo na PLSS (batoh na zádech) a jeho kolenou. To je způsobeno odrazem světla simulace lunárního povrchu za modelem astronauta.
A teď si to srovnejme.
Horizont fotografie NASA je správně zarovnán:
Z fotografie není jednoznačné jasné, co vlastně astronaut dělá. Slézá a nebo vylézá po žebříku LM? Proč byla fotografie pootočena o 45°? Je vůbec možné slézt po žebříku prezentovaným způsobem? Co když na žebříku stál již delší dobu, aby tak pózoval fotografovi?
Odkud se tedy vzalo tolik světla na fotografii z produkce NASA? Následující video nabízí odpovědi. Doporučuji přehrát v HD formátu:
Na závěr se podívejte na dvě srovnávací fotografie. Na levé fotografii můžeme vidět model astronauta za použití jediného zdroje světla simulujícího Slunce. Astronaut je plně ve stínu. Na pravé fotografii byl použit dodatečný difuzní zdroj světla umístěný v blízkosti fotoaparátu.
Ruští filmaři jsou přesvědčeni, že fotografie z dílny NASA je podvrh. Fotografie byla dle jejich názoru pořízena ve filmovém studiu za použití přídavného světla, které bylo umístěno v blízkosti fotoaparátu.
Tento článek nemá za cíl posoudit, zda Američané skutečně přistáli na Měsíci. Pouze poukazuje na nesrovnalosti na fotografiích, které jsou prezentovány jako autentické záběry z povrchu Měsíce.