NASA: Projekt ICESat-2 monitoruje úbytek ledu na Zemi

КСНУМКС. КСНУМКС. КСНУМКС
6. међународна конференција егзополитике, историје и духовности

Americká vesmírná agentura vyslala na oběžnou dráhu laser, který bude měřit podmínky ledních ploch na Zemi. Tato mise, nazvaná ICESat-2, má za cíl přinést přesnější informace o tom, jak globální oteplování ovlivňuje zamrzlé plochy Země. Antarktida, Grónsko a ledové plochy ker Arktidy na severu ztratili v posledních desetiletích značné množství svého objemu. NASA a její projekt ICESat-2 bude pozorovat a zaznamenávat tyto změny z 500 km vzdáleného místa na orbitu.

Jak můžeme předpokládat z názvu satelitu, ICESat-2 navazuje na prvotní projekt z roku 2009. Ten měřil ledové plochy laserovým systémem z oběžné dráhy Země. Tento projekt ovšem zaznamenal technické problémy – satelit byl limitován a mohl měřit a pozorovat pouze pár měsíců v roce. NASA tedy techniku přemodelovala a satelit by nyní měl být spolehlivější a mít detailnější vhled.

Profesorka Helen Fricker ze Scrippsovy instituce pro výzkum oceánů vysvětluje:

„ICESat-2 bude pozorovat kryosféru Země s takovým prostorovým rozlišením, jaké jsme ještě neviděli. Paprsek je rozdělen na šest samotných paprsků – tři páry – abychom mohli jak lépe mapovat plochy ledu, tak samotný sklon ledovců. To nám umožňuje lepší interpretaci změn ve výšce. Každé tři měsíce se dělají stejné záznamy z povrchu ledovců, dávajíc nám přehled změn výšky v daných sezónách.“

Umělecké vyobrazení: ICESat-2 vystřeluje 10 000krát za sekundu laser

Proč je tato mise NASA důležitá?

Antarktida a Grónsko ztrácí ročně miliardy tun ledu. Je to převážně výsledkem působení teplé vody, která se střetává s pevninou a rozpouští tak tyto přímořské ledovce. Tyto masy ledu poté napomáhají vzestupu hladiny oceánů.  V Arktidě, sezónní kry byly také na ústupu. Podle všeho od roku 1980 mořský led vzdáleného severu ztratil dvě třetiny své celkové masy. A přestože toto nemá žádný přímý vliv na zvyšování hladiny oceánů (jsou spíše geografickými protějšky, přičemž Arktida je obklopena pevninou a Antarktida oceánem), zapříčiňuje to vyšší teploty tamější regionu.

Dr Tom Neumann, zástupce vědecké složky projektu ICESat-2, říká:

„Mnoho změn, které se na pólech vyskytují se mohou jevit velice nejasně, a je tedy zapotřebí velice přesné technologie ke správnému měření. I tak minimální změna výšky jako je centimetr, na ploše jako je Antarktida, reprezentuje obrovské množství vody. A to až 140 miliard tun.“

Jak ICESat-2 funguje?

Tento nový laserový systém je jedním z největších instrumentů pro pozorování Země, který kdy NASA zkonstruovala. Váží pul tuny. Používá technologie zvanou „počítání fotonů“. Vystřeluje přibližně 10 000 impulsů světla každou sekundu. Každý z těchto impulsů letí dolů na Zem, odráží se a vrací se zpět v časovém měřítku zhruba 3,3 milisekundy. Přesný čas se rovná výškovému bodu reflektujícího se povrchu.

Cathy Richardson, členka týmu pro Nasa, který tento instrument vyvinul, říká:

„Vystřelujeme přibližně bilión fotonů (částice světla) každou sekundu. Zhruba jeden se nám vrátí zpět. Dokážeme spočítat čas návratu tohoto jednoho fotonu stejně přesně, jako jeho vyslání na Zem. A tak jsme schopni určit vzdálenost do půl centimetru.“

NASA nám umožní nevídaný pohled na ledové plochy Země

Laser dělá měření každých 70cm.

Co za informace nám tento projekt poskytne?

Vědci doufají, že ICESat-2 může pomoci vytvořit první obsáhlou mapu hustoty mořského ledu na Antarktidě. V současné chvíli technologie pro získání dostupných informací funguje pouze pro Arktidu. Je zapotřebí porovnat výškový bod povrchu ledovce a mořské hladiny. Vědci znají hustotu mořské vody a ledu, a tak mohou vypočítat kolik ledu musí být pod vodou a určit tak celkovou masu mořského ledovce.

Porovnání mořských ledových vrstev v březnu (Mar) a v září (Sep). Nahoře severní pól Arktida, dole jižní pól Antarktida

Ovšem na Antarktidě je potřeba k tomu přistupovat jinak. Na vzdáleném jihu bývají mořské kry zasypány sněhem, a to může ledovce natolik zatížit, že jsou plně zatlačeni pod vodu a kalkulace je mnohem složitější. Navrhované řešení je kombinací satelitu ICESat-2, která pomůže spočítat výšku povrchu, a technologii radarových satelitů, která se svými mikrovlnnými paprsky dokáží dostat hlouběji do povrchu sněhu. Tato spolupráce by tak mohla přinést více světla do projektu.

Není potřeba se obávat, laser nemá takovou sílu, že by napomohl k tání ledovců z orbitální výšky 500km nad zemí. Ale v potemnělé noci jeden může spatřit zelenou tečku na obloze, když zrovna ICESat přelétává nad naší oblastí.

Слични чланци