Преминуо је познати руски уфолог Вадим Чернобров из Цосмопоиска

КСНУМКС. КСНУМКС. КСНУМКС
6. међународна конференција егзополитике, историје и духовности

Jeden z posledních rozhovorů

V Moskvě zemřel 18. května 2017 nejznámější ruský ufolog Vadim Černobrov ve věku 52 po dlouhé a těžké nemoci. Svoji nemoc koordinátor Kosmopoisku pečlivě tajil. Byl vždy usměvavý a plný života. Miloval svou práci a stejně tak rád o ní i vyprávěl.

Vadim Černobrov se narodil 1965 ve Volgogradské oblasti na malé vojenské základně. V Moskvě vystudoval Letecký institut s titulem letecko-kosmický inženýr. Ještě v době studií, v roce 1980, zorganizoval skupinku nadšených studentů, která se věnovala výzkumu anomálních jevů včetně UFO a později přerostla do projektu Kosmopoisk.

Zúčastnil se desítek expedic po celém světě, napsal více než 30 knih a encyklopedií a byl častým hostem v televizních pořadech.

Zpráva o jeho úmrtí přišla od jeho syna Andreje, který pak na svých stránkách napsal:

„Navždy si budu pamatovat vyprávění o Tvých cestách, kterým jsem mohl naslouchat celé hodiny, Tvoje knihy, které mě uváděly do úplně jiného světa. Tvoje modro-modré oči, podobné Vesmíru. Tvoji víru v kosmické lety a v to, že mezi miliardami hvězd našeho Vesmíru nejsme sami!

Děkuji Ti za to, že jsi mne naučil přemýšlet a dívat se na věci z více stran. Věřím, že dokud je živá paměť, je živ i člověk a proto budeš žít věčně. Možná ještě nenastala doba pro Tvoje objevy, ale ona určitě přijde…“

S Vadimem jste se mohli setkat v našich článcích:

Kamenné disky Dropa (3.část)
Анђеоска коса
Záhadnou jeskyni na severním Kavzkazu zkoumají odborníci
Osud návštěvníka Aljošenky: ./osud-navstevnika-aljosenky

Разговор
18. května uveřejnily noviny Kubáňské zprávy zajímavé úryvky z rozhovorů s Vadimem Černobrovovovem.

Kdo má největší šanci spatřit UFO, kosmonauti a horolezci?
Kosmonauti. A mnozí kosmonauté se zúčastňují i našich expedic, to jsou Grečko, Leonov a Lončakov. Kosmonauti stáli u zrodu Kosmopoisku, naši organizaci zakládal Sevasťjanov, Beregovoj a Grečko.

To ale neznamená, že kdokoliv z vás se s UFO nemůže setkat. Kromě kosmonautů a účastníků expedic Kosmopoisku je často pozorují i pastevci, houbaři a turisté, kteří jsou daleko od velkých měst.

Co vlastně podle Vás od nás UFO chtějí a proč s námi mimozemšťané ještě nenavázali přímý kontakt?
Jsem přesvědčen, že nejsou ani dobří ani špatní, jsou prostě jiní. A rozhodně jsou na vyšší úrovni než my. Pokud by nás chtěli zotročit nebo zničit, jak to vidíme v hollywoodských filmech, už by to dávno bez jakýchkoliv problémů udělali. Naše zbrojní i kontrolní systémy jsou absolutně nesrovnatelné. Je to to samé, jako kdyby se mravenci rozhodli, že zaútočí na lidstvo. Když bude člověk chtít, převálcuje mraveniště asfaltem, a je toho bohužel schopen. Stejně tak ale můžeme mravence pozorovat. A mimozemské civilizace nás pozorují, tak jako přírodovědci sledují shon v mraveništi.

Jedná se o jednostranný kontakt civilizace na vyšší úrovni s méně rozvinutou společností. Pozorují nás a odehrává se to podle jejich pravidel.

Není to trochu potupné být mravencem?
Tak to prostě je, bez ohledu na to, jestli se nám to líbí nebo ne. Také nejsem nadšený z toho, že jsem v roli hmyzu. Ale promiňte, z jakého důvodu bychom měli mít nějakou jinou? Každý den si zapínáme televizní zprávy, odkud se na nás valí proud negativních informací ze všech koutů světa! Podívejte se na náš postoj ke zvířatům. Buď zabijeme všechno, co se hýbá nebo je sníme. Na úroveň skutečné civilizace jsme ještě nedozráli. Až se naučíme žít v souladu se Zemí, být přátelští a milovat, pak nás osloví. Do té doby nás budou mimozemské civilizace zkoumat a psát práce na téma Psychologie divokých pozemšťanů. To je můj názor.

Všichni znají příběh kyštymského Aljošenky, jde o ojedinělý případ?
S podobnými bytostmi jsme se již na Zemi několikrát setkali, v Rusku je to ale jediný případ. Podle pracovní verze přistálo u Kyštymu před 19 lety UFO. Aljošenka nebyl sám a podle očitých svědků se tam těchto bytostí pohybovalo čtyři až pět. Kloním se k verzi, že Aljošenka byl zabit. Že nezemřel přirozenou smrtí, je můj osobní názor, ostatní mohli přežít.

Podle událostí v Kyštymu byl natočen film Mimozemšťan a při jeho natáčení jsem působil jako konzultant. Film se zakládá na skutečných událostech a jeho hrdinové zobrazují reálné osoby. Vyskytuje se tam i ufolog jménem Vadim, ve kterém můžete poznat moji maličkost. Režisér poněkud pozměnil konec, Vadima unáší UFO (usmívá se).

A Vy byste si doopravdy přál, aby Vás unesli?
Klidně okamžitě, jsem na to připravený už dávno! Ale vraťme se k filmu. S výjimkou únosu a ještě několika dalších momentů, je pravdivý. Nejedná se o dílo pro širokou veřejnost, ale můžete si ho najít na internetu a podívat se na něj. Jenom dodávám, že záležitost není uzavřena a doufám, že budoucí expedice nám pomohou odhalit další tajemství Aljošenky.

Jste zastáncem teorie, že život na Zemi přišel z vesmíru?
Rozhodně ano. Více než to, ledové komety, které pravidelně padají na Zemi, k nám přináší nové mikroorganismy, vyvolávající epidemie. Takový případ byl v Rusku v Irkutské oblasti například v roce 2002. Tehdy dopadlo jenom několik úlomků. Tam, kde spadly, vznikla epidemie atypické pneumonie a virus se dostal do vody. Souvislost byla očividná. Čím blíže k místům pádů úlomků, tím větší výskyt onemocnění. Nemlčel jsem, tenkrát jsem o tom hodně hovořil. Ale tady dochází k rozporu mezi vědeckým pohledem s ekonomicko-politickým. Bylo jednodušší a levnější tvrdit, že Černobrov nemá pravdu, všechno si vymyslel a vlastně není ani virolog, než zařídit zásobování nezávadnou vodou a vysvětlit lidem, co se stalo. Měli pravdu v tom, že nejsem odborník na viry, jsem projekční inženýr letecko-kosmických plavidel.

Dát si ale dohromady dvě a dvě dokážu. Na Zem dopadly úlomky ledové komety a následující den byla v okolních vesnicích zjištěna první onemocnění. Po sedmi dnech, kdy se infikovaná voda dostala do vodojemu, se objevily zdravotní problémy s ledvinami. Pokračovalo to do té doby, než zamrzla řeka, pak epidemie ustoupila. Jakmile ovšem led roztál, došlo k dalšímu ataku nemoci. Pro mne je souvislost naprosto jasná.  A mohu vyprávět o desítkách dalších příkladů, jako je třeba Peru v roce 2008.  Rozhodně hodlám pokračovat ve výzkumu.

A byly případy, kdy Vám vláda naslouchala?

Ano, již delší dobu, jednalo se o případy na Kubáni nebo na Kavkazu. Snažím se zachránit pro vědu starověké kamenné disky. Průběžně jsou nacházeny v různých částech světa. Svým tvarem připomínají klasický létající talíř. A po celém světě dochází k tomu, že fotografie objektů zůstávají, ale disky záhadně mizí.

Je možné, že jsou prodávány na černém trhu, ale byl bych rád, kdyby se dostaly do muzeí. A poprvé se nám to podařilo, pravda zatím ne na Kubáni, ale v Kemerovu, kde jsme jeden z disků objevili. Jednání s vedením muzea a úředníky trvalo měsíce. Výsledkem bylo, že disk „nezmizel“ a dnes je součástí místních muzejních sbírek.

Do jaké vědecké oblasti byste zařadil ufologii?

Pokud stručně, tak k přírodním vědám. Každopádně jde o pozorování neznámých objektů. Mnozí se domnívají, že jsem velkým zastáncem ufologie, já se tak necítím. Nazývají mne ufologem, já se ale za ufologa nepovažuji. Zabývám se průzkumem UFO, to je ovšem pouze malá část mojí činnosti. Správně by to mělo být badatel v oboru anomálií nebo-li utajovaných dějů a událostí, kryptofyzik.

Ufologie je věda o nenámých objektech. A pokud je poznáme, přestane ufologie jako taková automaticky existovat.

Co si myslíte o lidech, zabývajících se parapsychologií?
Každý obor má své mistry, tak i parapsychologie. Setkal jsem se s lidmi, kteří měli opravdový dar. Někteří se zúčastnili našich expedic a pomáhali nám. Ale parapsychologie je velmi specifický obor. Není to o tom zmáčknout tlačítko a zapnout. Je tam spousta faktorů, záleží na situaci a na rozpoložení člověka. Proto nemohou nikdy nabídnout odpověď, u které budete mít 100%ní jistotu.

Jaká je budoucnost lidstva?
Jsem optimista. Ode mne neuslyšíte tvrzení: „Když jsem byl mladý, děti byly poslušnější a voda čistější“. I kdyby tomu tak bylo. Historie ale není bez výkyvů a vždy byly vrcholy a pády. Myslím si, že lidstvo stojí dnes na křižovatce. Probíhá „velká hra“, a nejenom v politice, ale i v oblasti vědy a techniky. Věřím, že si vybereme správnou cestu dalšího rozvoje.

Existuje nebezpečí, že se s dalším rozvojem technologií, dostaneme na scestí ve smyslu apokalyptických filmů jako je například Terminátor?
Rozvojem nových technologií se zabývá především zbrojní průmysl. Ale ani tady to není jednoznačné. Můžete mít špičkové zbraně a přitom nerozpoutávat válku. A teleportaci, o které dnes píší média, použít pro mírové účly a zbavit se tak třeba zácp na silnicích.

Můžete o sobě říci, že jste věřící? A v co nebo v koho věříte?
Jsem člověk, který se drží pravidla „nezabíjej a nekraď“. A přál bych si, aby se i naše civilizace držela strany dobra. A ne proto, že by odněkud mohl přijít trest. Zabíjení a války musí skončit, k tomu nepotřebujeme víru, na to nám stačí rozum. To je můj názor.

Často se setkáváte s nevysvětlitelnými jevy. Je nějaký případ, který Vám dodnes nedá spát?
Nejsem zastáncem mystiky. Jsou prostě věci, které k dnešnímu dni nedokážeme vysvětlit. To, co bylo dříve záhadné – jako jablko, které se kutálelo a ukazovalo cestu, dnes nazýváme internetem. Mystika leží za hranicí našich znalostí a věda je realita.

Nevysvětlených případů je DOPOSUD mnoho. Úplně první příhoda, kterou si pamatuji, je ještě ze školky. Na procházce se nad námi najednou objevil obrovský tmavě fialový mrak ve tvaru disku, učitelka se vyděsila a okamžitě jsme se museli vrátit. Pak jsem tento disk ještě dlouho pozoroval z okna. Pořád to mám před očima a dodnes nevím, co to vlastně bylo – UFO, tornádo… Možná jsem se již tenkrát rozhodnul, že se budu věnovat podobným jevům.

Vyprávěl jste, že v anomálních zónách jste se dostal do situací, kdy jste mohl zmrznout, utopit se nebo zemřít pod sluneční výhní a přesto každý rok pokračujete ve svých expedicích na nebezpečná místa naší planety. Opravdu nemáte strach a pud sebezáchovy?

Mmám zdravý strach a pud sebezáchovy, to je potřeba, a nedovoluje mi vrhat se neuváženě do některých situací. Sedět doma ale nemohu. Vždycky, když se dostanu do nějaké podivné souhry okolností, tak si říkám, že příště si už opravdu nemím zapomenout sirky a vzít si náhradní baterky do svítilny. Většina úmrtí na expedicích je způsobená tím, že člověk na něco důležitého zapomne anebo nějaká věc selže.

Uvedu příklad. Stalo se v Zabajkalském kraji, asi 6 kilometrů od města Čita. Jeli jsme s průvodcem, který nám ukazoval anomální víry. Zkoumali jsme je a najednou si průvodce vzpomněl ještě na jeden, který se objevil nedávno. Průvodce tam sám ještě nebyl, ale nabídl se, že nás tam dovede. Nejdřív jsme jeli nákladním autem, pak jsme museli už pěšky, mělo to být dvě hodiny tajgou. Slunečný den, bylo nás 15 a byli jsme nalehko.

Klasický případ. Tak začíná většina „robinsonád“. Nakonec to nebyly dvě, ale čtyři hodiny a průvodce se přiznal, že zabloudil. Dopadlo to tak, že jsme strávili noc pod širým nebem a navzájem jsme se zahřívali. Z lesa jsme se vymotali až ráno. Takhle to dopadá, když jste bez stanu, sirek a jídla.

Vadime, kdy si řeknete, že už s výpravami skončíte a zachce se Vám klidného rodinného života?
Dokud bude sloužit zdraví. Padesát mi už bylo a žena a děti mne před každou další expedicí přemlouvají, abych se jí už neúčastnil. Já si ale myslím, že zvědavost je důležitým faktorem rozvoje člověka. Fyziologové mimochodem zjistili, že natolik zvědavých lidí aby riskovali vlastní kůži je na světě relativně málo, zhruba 7%. Bez takových lidí by ale nebylo vývoje a pokroku.  Pevně doufám, že k těm 7% patřím.

Zůstává Vám čas na nějaké koníčky?
V zimě cestuji méně a rád navštěvuji galerie a výstavy. Naštěstí je v Moskvě spousta možností a já si to užívám. Zajímá mne výtvarné umění, protože se sám pokouším malovat a ilustruji svoje knihy. Obdivuji současné realistické umělce.

Poznámka překladatele: pokud by se někdo chtěl podívat na zmíněný film, odkaz je zde: https://www.youtube.com/watch?v=ksY-3MrgG3Q&feature=player_embedded

Слични чланци